Preskočiť na obsah

Další slibné výsledky studie s psilocybinem

Fotografie sú ilustračné, všetky zobrazené osoby sú modelom. Zdroj: iStock.

Klinické studie postupně přinášejí další a další pozitivní výsledky o možném pozitivním vlivu psilocybinu na duševní zdraví. Nadějná je i mezinárodní studie léčby rezistentní deprese psilocybinem, která probíhá také v Česku. V současné době vědci spouštějí další hodnocení, pro něž hledají dobrovolníky.

Psilocybin (psychedelická látka obsažená například v lysohlávkách) je řazen mezi psychotropní látky, jedná se o serotonergní psychedelikum úzce související se serotoninovým systémem, který je důležitý pro regulaci nálady, spánku či kognitivních funkcí. O pozitivních účincích psilocybinu lékaři věděli již v 50. letech a evidence z té doby jednoznačně ukazuje na to, že některá psychedelika, zejména psilocybin a LSD, mohou mít poměrně významný terapeutický efekt.

Více než 320 milionů lidí na celém světě trpí velkou depresivní poruchou (MDD), celosvětově se jedná o hlavní příčinu invalidity a jednu z nejrychleji rostoucích duševních nemocí. Asi třetině těchto pacientů – 100 milionům lidí – nepomáhají stávající terapie a trpí depresí rezistentní na standardní léčbu. Až 30 procent z nich se kvůli tomu alespoň jednou za život pokusí o sebevraždu. Rezistentní deprese s sebou nese dvojnásobek až trojnásobek léčebných výdajů oproti MDD, protože pacienti přetrvávají ve stavu hluboké deprese, kdy jim různé typy medikace ani léčebné přístupy nezabírají. I z tohoto důvodu se u těchto pacientů vyskytuje výrazně vyšší mortalita ze všech příčin.

Slibné výsledky přinesla druhá část velké mezinárodní studie COMPASS Pathways, která se zabývá léčbou rezistentní deprese pomocí psilocybinu a na které se podílejí také vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ). Vědci zkoumali optimální dávkování a možné nežádoucí účinky léčby. U části pacientů trvalo zlepšení příznaků deprese i 12 týdnů po podání látky. Výsledky byly nyní publikovány v prestižním New England Journal of Medicine. V chystané třetí fázi budou vědci zkoumat účinky po opakované dávce.

Studie, která probíhala v deseti zemích, je největší svého druhu a zapojilo se do ní 233 pacientů, z toho osm bylo z ČR. Cílem této randomizované, kontrolované, dvojitě zaslepené studie bylo porozumět účinnosti a bezpečnosti jednorázové dávky psilocybinu COMP360 u pacientů s rezistentní depresí, tedy pacientů, na jejichž stav standardní formy léčby nemají efekt. Vědci srovnávali účinky při podání buď 25 mg, 10 mg, nebo 1 mg látky.

Vyšší dávky fungovaly lépe

Po jediné 25mg dávce psilocybinu v kombinaci s psychologickou podporou došlo u 29 procent účastníků k výraznému zmírnění symptomů deprese a tento výsledek přetrvával i tři týdny po podání. To je vyšší efektivita než u tradičních způsobů farmakologické léčby u rezistentní deprese, kde se setkáváme s tím, že farmakologická léčba nezabírá vůbec. „Dávka 25 mg má výrazně vyšší účinnost v čase oproti dávce 1 mg: 12 týdnů po podání dávky 25 mg bylo výrazné snížení depresivních symptomů u 20 procent pacientů oproti 10 procentům těch, kterým byl podán jen 1 mg,“ vysvětluje MUDr. Tomáš Páleníček, Ph.D., z Národního ústavu duševního zdraví.

COMP360 psilocybin byl podle něho obecně dobře tolerován. V den podání byly nejčastějšími nežádoucími účinky bolest hlavy, nevolnost a závratě, jejichž nárůst a výskyt evidentně souvisel s dávkou. Ve všech skupinách byl bedlivě sledován výskyt sebevražedných myšlenek a úmyslného sebepoškozování. „Jde o parametry, které se u populace s rezistentní depresí běžně sledují. Většina případů se objevila minimálně až po týdnu po podání psilocybinu, což poukazuje na okamžitý účinek. Ani v jedné léčebné skupině nedošlo k žádnému průměrnému zhoršení skóre sebevražedných myšlenek na škále MADRS, která je asi nejčastěji užívanou škálou pro objektivní hodnocení depresí a jejich změn,“ popisuje MUDr. Páleníček. Součástí studie přitom nebyla systematická dlouhodobá podpůrná psychoterapie, která by mohla účinky ještě prohloubit.

Studie bude pokračovat třetí fází klinického hodnocení, v níž budou vědci dále zkoumat antidepresivní účinek psilocybinu a délku jeho trvání na velkém souboru pacientů. Začátek studie je plánován ještě v letošním roce, v České republice reálně spíše od začátku příštího roku. V této fázi budou vědci mimo jiné zkoumat, jaký účinek bude mít opakované podání.

Přínosem této nové léčby by podle lékařů mělo být zejména umožnění alternativní léčby pro pacienty, kteří jsou na dosavadní léčbu antidepresivy rezistentní. „U některých pacientů může tato léčba vést k výraznému snížení užívání antidepresiv, a pokud by se prokázal efekt opakovaných dávek, např. jednou ročně, absolvovali by příslušné sezení s látkou s následným integračním procesem, a mohla by tak vzniknout alternativa ke stávající antidepresivní léčbě. Kromě toho se psilocybin jeví velmi efektivní v léčbě závislostí a některých úzkostných poruch. Pokud studie dopadnou dobře, potenciál je značný a pro mnoho lidí by mohla tato nová léčba znamenat značnou úlevu, kdy nemusejí být závislí na každodenním užívání často vysokých dávek klasických antidepresiv a dalších léků,“ vysvětluje MUDr. Páleníček s tím, že jednoznačnou výhodou psilocybinu je okamžitý nástup účinku. V současné době se stále neví, jak dlouho efekt přetrvá, podle dosavadních studií se zdá, že může přetrvávat v horizontu několika týdnů až měsíců. Otázkou pro další výzkum tedy zůstává, jak dlouhé toto období bude a kolik pacientů budu rezistentních i k této léčbě. Dosavadní studie však již nyní naznačují, že účinek psilocybinu bude přetrvávat déle, než je tomu např. v případě ketaminu, který je dnes již registrovaným přípravkem pro léčbu deprese.

V NUDZ se výzkumu psychedelik věnují dlouhodobě

První látkou, kterou začali tímto způsobem v NUDZ využívat, bylo anestetikum ketamin. Ten má v nižších, tzv. subanestetických dávkách také psychedelické účinky. O ketaminu je dnes známo, že má významné antidepresivní účinky, a dokonce je v této souvislosti již registrovaným lékem. Aktuálně je však novým žhavým kandidátem z celosvětového hlediska právě psilocybin. Z dostupných klinických studií, včetně těch realizovaných v NUDZ, bylo prokázáno, že psilocybin je ve výzkumném, ale i terapeutickém kontextu bezpečnou látkou pro podání lidem. Jeho výhodou ve srovnání s ketaminem je velmi pravděpodobně delší trvání antidepresivního účinku.

Vědci z Národního ústavu duševního zdraví se výzkumu psychedelik věnují dlouhodobě pro jejich jedinečný účinek na lidskou psychiku a prožívání. V NUDZ aktuálně probíhají dvě významné akademické studie originálního designu srovnávající účinek psilocybinu, ketaminu a midazolamu v léčbě deprese. Každá studie pojme 60 pacientů, pro které je právě tato forma léčby velkou nadějí, vědci navíc stále hledají dobrovolníky. První studie se zaměřuje na pacienty, kteří nereagují na standardní formy léčby, druhá pracuje s pacienty s diagnózou deprese rozvíjející se v souvislosti s jejich onkologickým onemocněním. „Obě studie jsou velkou nadějí pro pacienty, kterým jiné formy léčby nezabírají. Pakliže se léčebný potenciál prokáže, můžeme předpokládat, že dojde ke zpřístupnění této formy léčby i běžným pacientům mimo rámec výzkumných studií,” uzavírá MUDr. FIlip Tylš, Ph.D., hlavní terapeut studie z českého výzkumného centra v Národním ústavu duševního zdraví.

Studií s psilocybinem již bylo provedeno v NUDZ několik. Kromě zmíněných to byla např. studie o vlivu psilocybinu na spánek provedená na zdravých dobrovolnících, která otevřela zdejším lékařům dveře do světa. Vědci z NUDZ jako jedni z mála na světě mají povolení takovéto studie realizovat. Jednalo se o jednu z dílčích studií spadajících do rozsáhlého výzkumu psychedelik, který v NUDZ probíhá. Hlavním cílem této studie bylo zjistit, jestli psilocybin vyvolá stejné změny ve spánkové architektuře, jako způsobují některá antidepresiva, a tím přispět k porozumění jeho účinkům, zejména pak těch antidepresivním. Prvním krokem tedy bylo zjistit, zda u zdravé populace dochází po požití psilocybinu k nějakým změnám spánku, což se potvrdilo. REM spánek byl zkrácen přibližně o 10 minut a k významnější změně došlo v odsunu nástupu REM spánku, a to přibližně o půl hodiny. Lze předpokládat, že pokud by studie byla provedena i u lidí s depresí, byly by změny podobné a psilocybin by mohl změnit profil spánku u depresivních pacientů podobně jako jiná antidepresiva.

Vyšlo na tribune.cz

Zdieľajte článok

Odporúčané

Editoriál

9. 5. 2022

To, ako teraz vyzerá pregraduálna výchova lekárov, ovplyvní klinickú prax a kvalitu starostlivosti s odstupom desiatich, pätnástich rokov. Prinášame…

Editoriál

24. 1. 2023

Vážení čitatelia, otvárate  prvé vydanie elektronického časopisu Tribune.sk v roku 2023. Aký bude tento rok pre slovenské zdravotníctvo? Ustoja…