Preskočiť na obsah

Zdravotní gramotnost se v některých zemích zlepšuje

lékař
Foto: Shutterstock

Výsledky výzkumu o zdravotní gramotnosti provedeného v 17 zemích prezentovali v Praze odborníci 15. února 2022 v rámci webináře Purkyňka online pořádaného Ústavem zdravotní gramotnosti a Českou lékařskou společností Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).

Zatímco před šesti lety skončila Česká republika na předposledním místě daleko za Slovenskem, kdy žebříček uzavíralo Bulharsko, tentokrát za průměrem ostatních zemí zaostávala jen nepatrně. Zatímco Slovensko nyní figuruje až mezi posledními zeměmi, Česko poskočilo na deváté místo. Podle odborníků je to způsobeno zejména skutečností, že se této problematice věnuje v posledních letech značná pozornost. Pokud jde o počet lidí s nedostatečným porozuměním otázkám zdraví, jsou na tom Češi dnes již lépe než Němci, Slováci či Italové, ale stále ještě podstatně hůře než Slovinci nebo Rakušané.

Za zdravotní gramotnost se u pacientů označuje schopnost orientovat se v systému zdravotnictví, docenit přínos preventivních opatření, pochopit význam svého podílu na léčbě a získávat i využívat potřebné informace. Nejedná se tedy o míru znalostí o zdraví, prevenci a o zdravém životním stylu, ale zejména o schopnost orientovat se v záplavě informací, správně si je vyložit a následně využít. Jak upozornila MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., z Ministerstva zdravotnictví ČR a předsednictva ČLS JEP, vyšší úroveň zdravotní gramotnosti se pozitivně projevuje ve zdravotní péči či prevenci nemocí. Její význam lze vidět i při současné pandemii covid-19, která zpochybnila schopnost lidí vstřebávat a aplikovat složité informace, ale i dodržovat zásady veřejného zdraví a věřit zdravotníkům.

Zdravotní gramotnost patří k prioritám podporovaným Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V České republice se právě zvyšování zdravotní gramotnosti stalo jedním ze specifických cílů Strategie Zdraví 2030, včetně přijetí a implementace Národního programu podpory zdravotní gramotnosti. V ČR se na provedení tohoto výzkumu (M-POHL19) podílel Ústav pro zdravotní gramotnost ve spolupráci s ČLS JEP a s finanční podporou zdravotních pojišťoven. Veškerá data ze 17 zemí od téměř 42,5 tisíce respondentů byla následně zpracována Mezinárodním koordinačním centrem ve Vídni.

Model zdravotní gramotnosti (ZG) vychází z práce se zdravotními informacemi, kdy jde o jejich vyhledávání, porozumění, vyhodnocení a využití. Tento kolotoč práce s informacemi se týká tří oblastí: zdravotní péče, prevence nemocí a podpory zdraví. Podle těchto kategorií pak při průzkumu vznikají sady otázek.

Model ZG pro dotazník HLS/M-POHL (International Report on the Methodology, Results and Recommendations of European Health Literacy Population Survey 2019–2021)

tabulka

Zdroj: Z. Kučera, et al.

RF – rizikové faktory; ZG – zdravotní gramotnost

Na 69. zasedání Evropského regionálního výboru v roce 2019 byl na evropské úrovni představen plán, jak by měly evropské iniciativy s tématem ZG pracovat. V roce 2021 na 71. zasedání bylo toto téma projednáváno a vznikl akční plán, jehož snahou je, aby se do této iniciativy zapojily všechny evropské země. „Všichni byli vyzváni, aby nejen pouze monitorovali úroveň jednotných nastavených pravidel, ale také dotvářeli své vlastní národní plány a pracovali podle svých vlastních potřeb. Jasné zaměření na podporu zdravotní gramotnosti má i OECD, kde se tato problematika objevuje od roku 2018 s odkazem na potřebu posílení úrovně zdravotní gramotnosti nejen v kontextu s ekonomickým dopadem, ale nabádá státy k tomu, aby jejich zdravotní systémy byly k pacientům přátelštější,“ uvedla MUDr. Šteflová.

Ideálním začátkem by podle PhDr. Zdeňka Kučery z Ústavu pro zdravotní gramotnost měly být fondy prevence, tedy příprava programů pro zdravotní pojišťovny. „Nicméně chceme připravit Národní program rozvoje zdravotní gramotnosti a v něm se zaměřit i např. na školy a rizikové skupiny. Snahou je připravit variantu k programům, které již dnes existují např. v Německu, Rakousku či ve Francii,“ dodal.

Co ukazují data z roku 2021

Podle PhDr. Zdeňka Kučery je důležité zkoumat zdravotní gramotnost i proto, že úzce souvisí s náklady na zdravotní péči. Existuje řada farmakoekonomických studií dávajících do souvislosti náklady na zdravotní péči se zdravotní gramotností, které ukazují, že snížená úroveň ZG zvyšuje náklady na zdravotní péči až o 17 procent. Zdravotní gramotnost se navíc netýká jen penza znalostí, ale souvisí také s orientací ve světě informací. Poslední výzkum se tedy zaměřil na specifické druhy gramotnosti:

  • navigační zdravotní gramotnost – téměř polovina respondentů má problémy orientovat se v systému zdravotní péče,
  • komunikační zdravotní gramotnost – téměř pětina dotázaných pociťuje obtíže v komunikaci s lékaři,
  • digitální zdravotní gramotnost – více než polovina respondentů má problém posoudit spolehlivost informací na internetu,
  • vakcinační zdravotní gramotnost – čtvrtina dotázaných se obtížně vyzná v informacích o očkování.

Jedna věc je prezentovat informace, druhá je vyznat se v nich. Průzkum mimo jiné ukázal i to, jak respondenti vnímají kredibilitu informací. Více než 50 procent dotázaných neví, kterým informacím má věřit. Pokud se podaří robustní systém Národního zdravotnického informačního portálu vytvořit a vznikne důvěra veřejnosti vůči tomuto institutu, situace by se měla změnit. Jak se tedy odborníci shodují, nejde o to, že informací je málo, ale problémem je, že se v nich lidé neorientují.

Srovnání zdravotní gramotnosti 17 zemí

Procento osob s omezenou zdravotní gramotností:

Slovinsko 25 %

Portugalsko 30 %

Rakousko 32 %

Rumunsko 39 %

Maďarsko 41 %

Irsko 43 %

Francie 44 %

Norsko 46 %

Dánsko 47 %

ČR 47 %

Švýcarsko 49 %

Izrael 52 %

Bulharsko 57 %

Itálie 58 %

Slovensko 59 %

Belgie 62 %

Německo 72 %

Neadekvátní úroveň ZG:

Belgie 27 %, Německo 24 %, Itálie a Slovensko 23 % vs.

Rakousko 4 %, Irsko 6 %, Slovinsko 7 %, Norsko a Portugalsko 8 %, Švýcarsko 11 %, ČR 13 %

Problematická úroveň ZG:

Německo 45 %, Bulharsko 41 %, Norsko a Švýcarsko 38 %, Slovensko 36 %, ČR 34 % vs.

Slovinsko 18 %, Portugalsko 22 %, Rakousko 28 %

Dobrá ZG:

Portugalsko 65 %, Rumunsko a Slovinsko 53 %, Maďarsko 50 %, Rakousko 45 %, ČR 43 % vs.

Dánsko 23 %, Belgie 26 %, Irsko 28 %, (Slovensko 31 %)

Excelentní ZG:

Irsko 29 %, Rakousko a Slovinsko 23 %, Norsko 20 % vs.

Německo, Portugalsko 5 %, Rumunsko 8 %, Maďarsko, Bulharsko, Itálie 9 %, Slovensko 10 %, ČR 12 %

Pokud jde o počet lidí s nedostatečným porozuměním otázkám zdraví, jsou na tom Češi sice lépe než Němci, Slováci či Italové, ale hůře než Slovinci nebo Rakušané. Ke změnám za poslední roky došlo i v jiných zemích, v roce 2015 se např. data Rakouska a Německa takto razantně nelišila. „Ještě před pěti lety jsme na tom byli zhruba stejně jako Rakušané, kteří ale již vytvořili program podpory zdravotní gramotnosti, a právě zdravotní gramotnost se zde v posledních letech stala prioritou,“ říká PhDr. Kučera s tím, že současný rozdíl např. mezi Německem a Rakouskem může způsobovat i to, že před pěti a více lety se německý soubor týkal jen jedné spolkové země, zatímco nyní zahrnoval i východní země Německa a kladen zde byl zejména důraz na zahrnutí migrantů. V tomto kontextu se nyní připravují data o tom, jak vypadá ZG u migrantů, kteří v Německu představují velkou část populace. Obdobně mohl tento fakt ovlivnit i data z Belgie.

„Výzkumy v oblasti zdravotní gramotnosti začínají. Teprve až zde bude určitá tradice a dynamika, budeme moci situaci lépe posoudit, a proto bych si nyní rozdíly netroufal hodnotit. Hodnotit ale lze zarážející procento osob se sníženou zdravotní gramotností, které i v těch nejlepších zemích dosahuje 25 procent negramotných, ale v některých zemích i 70 procent. To pro nás představuje základní poznatek. Je zřejmé, že je zde velký dluh společnosti občanům, kteří jsou vzděláváni podle určitých pravidel, avšak ta zřejmě neplní potřeby moderní společnosti. Snížená úroveň zdravotní gramotnosti je celospolečenským jevem týkajícím se řady oblastí, jedná se o nedovzdělanost společnosti jako takové,“ hodnotí výsledky šetření PhDr. Kučera.

Může být za zlepšením úrovně ZG pandemie covid-19?

Při srovnání výsledků z roku 2020 a 2015 se ukazuje, že za posledních pět let došlo v ČR ke zvýšení úrovně zdravotní gramotnosti ze 41 procent na 53 procent. Podle dr. Kučery se jedná o poměrně výrazný nárůst, přitom ještě data z roku 2018 ukazovala naopak zřejmou tendenci k poklesu úrovně ZG (34 %). Nárůst v období po roce 2018 lze vysvětlit tím, že v roce 2020 lidé mnohem častěji a intenzivněji hledali zdravotnické informace, nejpravděpodobněji v souvislosti s pandemií.

Z průzkumu vyplynulo, že vyšší úroveň zdravotní gramotnosti vykazovaly ženy a starší lidé. Přitom ještě v roce 2015 ZG s věkem klesala. Obrat tohoto trendu může souviset s tím, že se u ohrožené skupiny seniorů zvyšoval v době pandemie zájem o informace. Vyšší úroveň ZG u žen může být dána tím, že cítí větší zodpovědnost za zdraví rodiny, a proto se v informacích pokoušejí orientovat. Jak potvrdil prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., předseda ČLS JEP, i řada tzv. zdravotnických webů je často zaměřena právě na ženy. „Na jednu stranu mají ženy vyšší ZG, a na druhou stranu jsou tedy právě ony nejvíce ohroženy různými nesmysly nevědecké medicíny,“ dodává.

Zdravotní gramotnost také narůstá s vyšším sociálním statusem. Naopak klesá u osob s nižším vzděláním a u osob s finančními problémy. Zdravotní gramotnost pozitivně ovlivňuje subjektivní hodnocení vlastního zdraví, tedy vyšší ZG vede k lepší úrovni pociťovaného zdravotního stavu a také souvisí se spotřebou specializované zdravotní péče.

Zajímavým zjištěním je i to, že zdravotní gramotnost souvisí také s indexem tělesné hmotnosti (BMI), kdy se ukázalo, že čím vyšší ZG, tím nižší BMI, a to vysoce statisticky významně. Jak vysvětlil dr. Kučera, tito lidé vykazují lepší nutriční chování a také častěji cvičí. I souvislost s pitím alkoholu a kouřením se potvrdila jako negativní, nicméně není příliš statisticky výrazná.

Důležité jsou poznatky o tom, nakolik zdravotní gramotnost ovlivňuje spotřebu lékařské péče. V roce 2015 byla v ČR souvislost velice výrazná – Češi v porovnání s dalšími zeměmi vykazovali výrazně vyšší spotřebu primární i specializované péče. V šetření z roku 2020 se to projevilo pouze u konzumace specializované péče a ošetřování v nemocnici. Unikátní pro Česko je také souvislost zdravotní gramotnosti s využíváním pohotovostní služby, čím více jsou osoby zdravotně gramotnější, tím častěji ji využívají.

Při posuzování navigační zdravotní gramotnosti se např. ukázalo, jaké problémy nejčastěji řeší lidé při pohybu v systému zdravotní péče. Zhruba polovina respondentů cítí problémy orientovat se v systému, např. najít zdravotní péči, kterou potřebují, zjistit, zda je služba krytá pojištěním nebo na koho se mohou obrátit o pomoc. Zde, jak zdůraznila MUDr. Šteflová, je naprosto klíčovým faktorem informovanost pacientů při vstupu do nemocnice, kdy např. dostat se ve velké nemocnici na správné oddělení nebývá jednoduché. Zlepšit je proto potřeba i zdravotní gramotnost organizace (typu nemocnice), která by měla být především o přátelskosti. I proto se jeden z mezinárodních programů nyní zaměřuje právě na postupy při přijímání k hospitalizaci.

Pokud jde o digitální kompetenci při hledání zdravotních informací, ukázalo se, že 40 procent respondentů to považuje za obtížné. Největší problémy činí schopnost posoudit, zda jsou informace na internetu spolehlivé, s čímž má problém více než polovina dotázaných. Obdobně obtížné je i zjistit, zda za danou informací není komerční zájem.

A jaké problémy mají občané v komunikaci s lékaři? Tu považuje za obtížnou téměř pětina respondentů. Čtvrtina Čechů vnímá, že se nemůže s lékařem podílet na rozhodování o svém zdraví, stejně tak že nemají dost času o těchto otázkách s lékařem hovořit. Přitom podle MUDr. Šteflové právě nemožnost komunikace snižuje vnímanou kvalitu poskytované péče. Potřebnému dialogu lékaře s pacientem a jeho mantinelům je potřeba se dostatečně věnovat i v rámci výuky. Jak ale prof. Svačina připomněl, současná situace je dána i časovým faktorem, kdy průměrný český lékař má na hodinu nesrovnatelně více pacientů než jeho kolega např. ve Skandinávii, kde pak lékaři mají větší tendenci pacientům vše vysvětlovat a vytvářet podklady pro jejich rozhodnutí. „To, že není nabídnuta spolupráce, je i u nás vzácné. Problém je v tom, že lékař to dělá rychle, a ne vždy pro pacienta srozumitelně. Právě srozumitelnost je přitom základem,“ shodují se odborníci. Jak ukázala jiná studie, z toho, co lékař na konci vyšetření pacientovi sdělí a doporučí, si lidé zapamatují zhruba třetinu. S tím je třeba počítat a pracovat s tím.

V čem si jsou Češi a Slováci podobní?

V jedné otázce se ukázala velká podobnost Čechů a Slováků. V porovnání všech 17 zemí právě tyto dvě země výrazně vybočují v odpovědi na otázku, zda je pro ně obtížné nebo snadné řídit se doporučeními lékaře. Zcela stejně respondenti z obou států (v obou případech 17,2 %) mají právě s tímto největší problém ze všech sledovaných zemí. Ve srovnání – např. v Polsku je to problém jen pro 3,4 procenta nebo ve Francii pro 3,6 procenta populace. „Řídit se tím, co jim radí lékař, má tedy problém celá šestina českých a slovenských respondentů,“ uzavírá dr. Kučera.

Zdieľajte článok

Odporúčané

Postavenie farmaceuta v spoločnosti 2

27. 3. 2024

Celosvetovo stúpa potreba skríningových aktivít, vykonávania fyzikálnych a biochemických vyšetrení či očkovania vo verejných lekárňach. A ani na…